Prázdninové cesty mnohé z vás zavedou do Paříže, kde je lákadel přehršel. Mezi vším zlatem a pozlátkem je tam však zároveň k vidění i relikvie z nejvzácnějších, víte o ní?
Svaté relikvie: Klíč k prestiži a moci středověkých vládců
Ve středověku byl význam jednotlivých křesťanských míst a panovnických sídel stvrzován svatými relikviemi a získat nějakou významnou pro své sídelní místo byla pro panovníka věc prestiže. Ostatně náš Karel IV. byl ve shánění svatých ostatků rekordman, pro katedrálu sv. Víta a další pražské kostely jich ve světě posbíral stovky. Některé dostal darem a jiné, když mu je nechtěli dát, si dokonce (pssst!) bral bez dovolení.
V kostelech pak byly a jsou svaté relikvie předmětem uctívání.
Kde ji hledat?
Kde jinde tedy hledat nejvzácnější pařížskou relikvii než v katedrále. V nejvýznamnější katedrále. V katedrále Notre-Dame.
V prosinci 2024 byla po velkém požáru znovu otevřena nejdůležitější pařížská katedrála Notre-Dame. Na její obnovu byla vydána částka přibližně 800 milionů EUR, což je cca 18 procent ročního rozpočtu Paříže. Ukrývá však poklad, který stál v roce 1239 krále Ludvíka IX. polovinu rozpočtu celé země. Už tehdy král věděl, že peníze jsou jen peníze, opravdová hodnota předmětu je duchovní, symbolická. Tím pokladem je Trnová koruna, kterou měl na hlavě Ježíš Kristus ve chvíli ukřižování. Ludvík IX. o její pravosti nepochyboval a ani my k tomu vlastně nemáme důvod. Známe totiž její příběh.
Dobrodružství Trnové koruny
Z Jeruzaléma do Istanbulu
Příběh Trnové koruny začíná samozřejmě v Jeruzalémě událostmi před Kristovým ukřižováním. První zmínky o jejím uctívání se objevují kolem roku 400 n. l. tamtéž. Později, v 10. století, byla Koruna spolu s dalšími relikviemi Umučení přenesena do Konstantinopole (dnešní Istanbul), tehdejšího centra Východořímské říše (Byzance), kde byla uchovávána a uctívána další staletí.
V rukou chudnoucího císaře Balduina II.
Na počátku 13. století se však situace v Konstantinopoli dramaticky změnila. Město bylo v roce 1204 dobyto křižáky během čtvrté křížové výpravy a to vedlo ke vzniku tzv. Latinského císařství. To však bylo neustále sužováno finančními problémy a tlakem ze strany byzantských nástupnických států. A právě zde se do dějin Koruny dostává Balduin II. z Courtenay (narozen kolem 1217, zemřel 1273). Byl posledním latinským císařem Konstantinopole, vládl v letech 1228–1261 (velkou část své vlády jako mladistvý pod regentstvím). Jeho říše se scvrkla na pouhé zdi Konstantinopole a on sám byl neustále v zoufalé finanční situaci. Historici mu dokonce přezdívají „Balduin Zkrachovalý“ (Baldwin the Broke).
Balduin se snažil získat finanční a vojenskou pomoc v západní Evropě, a to i za cenu prodeje cenných relikvií. V roce 1237 zastavil Trnovou korunu benátským kupcům za astronomickou částku 13 134 zlatých hyperpyronů. Jeho dluhy však byly tak obrovské, že nedokázal splatit zástavu, a Koruně tak hrozilo propadnutí do rukou Benátčanů.
Svatý Ludvík – Zachránce Koruny
V tento moment na scénu vstupuje francouzský král Ludvík IX. (později svatý Ludvík, vládl 1226–1270), který se dozvěděl o Balduinově tíživé situaci. Ludvík, proslulý hlubokou zbožností, po náhle dostupné vzácnosti zatoužil. Vyjednávání byla složitá, šlo o pořádný balík peněz a Benátčané nechtěli přijít o svou investici. Ludvík nakonec souhlasil, že Balduinovi poskytne takovou finanční pomoc, která mu umožní Korunu vykoupit. Celá transakce stála Ludvíka IX. neuvěřitelných 21 000 liber a to tehdy představovalo více než polovinu ročního rozpočtu celého Francouzského království!
(Kdo se teď smějete, že to muselo být terno, zlikvidovat si na pár let HDP kvůli kusu zamotané větve, tak nic nevíte o středověké zbožnosti. 🙂 Ludvíkovi to vaz rozhodně nezlomilo, síla francouzské ekonomiky za jeho vlády a moudré řízení země umožnily tuto investici absorbovat. Navíc, z dlouhodobého hlediska, se jednalo o strategický tah, který nesmírně posílil duchovní a politickou prestiž Francie a jejího panovníka v celé Evropě, a zároveň podnítil rozvoj umění a architektury. Pro Ludvíka to nebyl jen „výdaj“, ale „investice“ s duchovní, politickou a kulturní návratností.)
Triumfální příchod do Paříže
Pak nechal Ludvík IX. převézt svůj získaný poklad do Francie. Byla to velkolepá a významná událost. Když v srpnu 1239 Koruna dorazila do Paříže, sám král Ludvík IX. se, v prosté tunice a bosý, vydal vstříc průvodu, aby osobně nesl svatou relikvii do Notre-Dame. Byl to akt hluboké pokory a víry a podtrhl, jaký význam král Koruně přikládal.
Sainte-Chapelle
Pro uložení Koruny a dalších relikvií, které Ludvík získal (byla to ještě část kříže a jeden hřeb), nechal král postavit nádhernou kapli Sainte-Chapelle. Ta byla dokončena v roce 1248 a stala se skutečnou šperkovnicí z kamene a vitráží, navrženou speciálně jako monumentální relikviář. Dříve vévodila Paříži a navštěvovali ji poutníci z celé Evropy od Španělska až po České království. Je to ohromující gotické dílo – kamenné žebroví tu působí jako krajka a v oknech jsou vzácné vitráže propouštějící pohádkové světlo. Kaple je dvoupatrová – přízemí sloužilo prostému lidu a pohřbívali se zde kanovníci. Jejich náhrobky v podlaze už dávno setřely nohy statisíců poutníků. Horní patro sloužilo králi. Pojedete-li do Paříže, nenechte si Sainte-Chapelle ujít. Doporučuji nákup vstupenek předem, ušetříte si nervy a frontu.
Po francouzské revoluci, kdy byly relikvie uchovávány na různých místech, včetně Národní knihovny, se Koruna nakonec vrátila roku 1806 do Notre-Dame, kde je pod ochranou rytířů Řádu Božího hrobu.
Při velkém požáru v roce 2019 hasiči a duchovní riskovali své životy, aby alespoň některé vzácné památky vyrvali plamenům. Jedním ze zachráněných předmětů byla Trnová koruna.
Příběh nekončí. 🙂
Kdy je možné Korunu vidět?
Vstup do katedrály Notre-Dame je zdarma, ale doporučuje se rezervovat si časový slot online na oficiálních stránkách katedrály, abyste se vyhnuli dlouhým frontám, zejména v hlavní sezoně. Co se týče samotné Trnové koruny, ta je vystavena k veřejnému uctívání v pátek od 15:00 do 17:00 (od května 2025 vždy první pátek v měsíci) a pak při zvláštních příležitostech a během církevních oslav. Vždy je však nejlepší si aktuální časy a případné změny ověřit přímo na oficiálních stránkách katedrály: www.notredamedeparis.fr.
Prohlídky s průvodcem: V katedrále je zajímavostí mnoho. Pokud chcete jít do hloubky a pochopit všechny souvislosti, doporučuji zvážit prohlídku s místním průvodcem. Stejně jako si v Praze s radostí vyprávíme pražská tajemství, tak i pařížští průvodci odhalují skryté příběhy Notre-Dame. Bohužel se neprovází v češtině, nejběžnější jazyk je angličtina.
Plánování online vám ušetří čas ve frontách. K nákupu vstupenek na různé atrakce doporučuji web GetYourGuide, kde najdete různé možnosti prohlídek Paříže – z lodi, vyhlídkových autobusů ad., které vám pomohou objevit další zajímavá místa.
Rezervace vstupenek v Paříži online
Hezký výlet a po návratu se na vás opět těším v pražských uličkách.
Radka