Poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí je dobře známý dějepisný horor, o němž často lidé vědí i takové podrobnosti jako komu byl vytržen jazyk, kdo byl čtvrcen za živa a co se stalo s hlavami popravených.
Přesto málokdo ví, že křížů v památníku před radnicí není 27, jako bylo popravených, ale o jeden víc. Jak to?
21. červen 1621 na Staroměstském náměstí
Ten den bylo pondělí. Kat Jan Mydlář, dobře připravený profesionál, zažil svůj profesní vrchol. A nikdo z tisíců přihlížejících v životě neviděl strašnější divadlo.
Po prohrané bitvě na Bílé hoře v listopadu předchozího roku byli vězněni a císařem odsouzeni představitelé stavovského povstání. Tresty měly být – a také byly! – exemplární, drakonické a definitivně odstrašující. Před zalidněným náměstím kat oběsil, popravil a rozčtvrtil 27 odsouzených – tři pány, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů.
Jejich jména jsou uvedena na bronzové desce z roku 1911 vsazené do východní zdi Staroměstské radnice. Pod ní, v místě tehdejšího popraviště, vznikl po II. světové válce z bílých a tmavých dlažebních kostek památník v podobě mečů a křížů.
Léta bylo křížů 27, dnes ovšem napočítáme o jeden víc.
Martin Fruwein z Podolí: 28. oběť
Kdo byl ten „zapomenutý“?
Martin Fruwein z Podolí byl významný měšťan, stoupenec Jednoty bratrské a právník, a jako ideolog celého stavovského povstání může být považován za jednu z jeho nejdůležitějších osobností. Po prohrané bitvě na Bílé hoře byl zatčen a podroben krutému mučení. Když se dozvěděl o rozsudku smrti, rozhodl se na další utrpení nečekat. Spáchal sebevraždu skokem ze svého vězení v Bílé věži na Pražském hradě do Jeleního příkopu.
Podle historických záznamů v Archivu hlavního města Prahy byl Fruwein nalezen mrtev 7. června 1621, tedy 14 dní před samotnou exekucí.
Císařova pomstychtivá a nepochopitelná krutost zde překročila všechny meze, když muselo být i mrtvé Fruweinovo tělo také sťato a rozčtvrceno.
Přestože fakticky patřil k obětem staroměstské exekuce, v oficiálním počtu popravených na náměstí chyběl.
Ztohoven napravují křivdu
Historickou křivdu se rozhodli napravit členové skupiny Ztohoven. 20. června 2011, k 390. výročí exekuce. Přeskládali dlaždice na náměstí a doplnili osmadvacátý – Fruweinův kříž. Použili identické kostky, aby kříž zapadl mezi původní. To se povedlo dokonale, dva dny si toho nikdo nevšiml. 🙂 Dokonce mezitím proběhl oficiální pietní akt k připomenutí tohoto výročí.
S tím by se Ztohoven spokojili. Narozdíl od jiných jejich projektů, které měly vyvolat mediální třesk, tento byl zamýšlen jako „neviditelná náprava křivdy“.
Kdo byl první, komu 28. kříž padl do oka už se dnes neví, ovšem akce vyvolala bouřlivou debatu. Někteří ji vnímali jako vandalismus, jiní tento symbolický akt oceňovali, každopádně po několika dnech byli Ztohoven přinuceni vrátit dlažbě výchozí podobu.
Kdo jsou Ztohoven
Umělecká skupina Ztohoven (jistě v názvu slyšíte hravý dvojsmysl 🙂 ) patří k nejvýraznějším představitelům českého aktivistického umění a tzv. culture jammingu. Od svého vzniku v roce 2003 se zaměřují na intervence do veřejného prostoru, zpochybňování systému a nabourávání mediální reality.
Vzpomeňte si na některé projekty:
- Mediální výbuch (2007): Asi nejslavnější kousek, kdy se nabourali do vysílání České televize a v ranním pořadu Panorama simulovali atomový výbuch v oblasti Krkonoš. Za tento čin získali cenu Národní galerie pro umělce do 33 let (NG 333), ale také čelili soudnímu sporu o šíření poplašné zprávy (byli osvobozeni).
- Občan K. (2010): Členové skupiny si vzájemně vyměnili identity. Pomocí morfingu fotografií si vytvořili občanské průkazy s tvářemi svých kolegů a žili pod jejich jmény, cestovali a dokonce se i ženili, čímž poukázali na křehkost biometrických dat a státní kontroly.
- Rudé trenýrky nad Hradem (2015): Akce, při které členové skupiny v převleku za kominíky vyvěsili na Pražském hradě obří červené trenýrky místo prezidentské standarty, aby tak vyjádřili protest proti chování tehdejšího prezidenta.
Je jich 28!
A dál? Po čase byla situace přece jen přehodnocena. Úřady památkové péče rozhodly o tom, že se Fruweinův kříž stane oficiálně součástí památníku. Poslední řada křížů byla v roce 2021, u příležitosti 400. výročí této události, přerovnána tak, aby 28. kříž dobře zapadl do vzoru.
Tenhle příběh má sílu. Trocha umělecké drzosti vynesla na světlo polozapomenutý osud a pomohla doplnit jeden chybný odstavec v učebnicích dějepisu.
Objevovat další pražské zajímavosti můžeme spolu na některé z komentovaných vycházek. Sledujte hlavní stranu webu s kalendářem, vstupenky si můžete rezervovat/koupit na stránce obchodu a také se můžete přihlásit k odběru newsletteru, prostřednictvím kterého vám dám včas vědět o všech plánovaných programech.
Na viděnou.
Radka, váš průvodce Prahou
Zdroje:
Doporučuji ke zhlédnutí skvělý dokument České televize dostupný v i-Vysílání: https://www.ceskatelevize.cz/porady/12644947032-martin-fruwein-osmadvacaty-odsouzeny/
Portál hl. m. Prahy, tiskový servis praha.eu
Oficiální manifest a archiv projektů skupiny Ztohoven (ztohoven.com)
fact box:
| Klíčová otázka | Historická fakta |
| Kolik křížů je v dlažbě? | Celkem 28 křížů (od roku 2011 resp. 2021). |
| Kolik pánů bylo popraveno? | 21. června 1621 bylo popraveno 27 osob. |
| Kdo je 28. obětí? | Martin Fruwein z Podolí (zemřel před popravou). |
| Kdo přidal 28. kříž? | Umělecká skupina Ztohoven r. 2011, definitivně pak TSK r. 2021. |
| Kde kříže najdete? | V chodníku u východní zdi Staroměstské radnice. |