Že byli nacisté všehoschopní megalomani, je dobře známé. V čem se úplně vyžívali, byly stavby nejrůznějších podzemních prostor. Hrabali jak krtci podzemí továrny, sklady, bunkry, celá města, do kterých se chtěli stáhnout i s vlaky nakradeného zlata a drahého kamení a nahoru sem tam vyhodit nějakou tu Wunderwaffe. Pár podzemních továren máme i u nás (třeba Richard u Litoměřic nebo v Rabštejně), ovšem obrovský a záhadný projekt, který vám chci doporučit k návštěvě leží v Polsku, blizoučko našich hranic, v Sovích horách.
Projekt Riese (Obr) je výjimečný svým rozsahem, jedná se o sedm podzemních staveb různého stupně rozestavěnosti a návazné povrchové stavby, opevnění a úzkorozchodné železnice. Místa jsou od sebe vzdálena vždy několik kilometrů a je pravděpodobné, že podzemí mělo být nakonec propojeno v jeden celek, čímž by vzniklo zdaleka největší podzemní město na světě.
Zřejmě mělo jít o továrnu, ale přesný účel komplexu Riese není znám a z dochovaných zbytků staveb ani není zcela zřejmý. Některé ruiny jsou tak složité, bizarní a komplikovaně propojené, že vyvolávají více otázek, než by dávaly odpovědí. Stavělo se zde od roku 1943 do úplného konce války, nacisté do poslední chvíle doufali v otočení situace. Ačkoli i zdejší předáci museli vědět, že Hitler už spáchal sebevraždu, práci na stavbě přerušila až německá kapitulace a příchod Rudé armády 10. 5. 1945. Němci si na útěku všechny plány vzali s sebou, nebo je zničili a dosud z nich nebylo nic nalezeno. A tak může fantazie válečných historiků, různých záhadologů a také ta naše frčet pěkně v obrátkách. Zvědavost je dotěrná, ale kde brát fakta? Je téměř nepochopitelné, že dosud není celá oblast ani podrobně zmapovaná, někde jsou tušené zabetonované prostory, o nichž se ví, ale dosud se tam nikdo nepokusil dostat. Němci se na odchodu snažili dílo zničit či znepřístupnit a tak odvezli co mohli a když už nemohli, nechávali za sebou ve vstupních portálech a uzlových bodech vybuchnout nálože trhaviny.
Stavěli ovšem z kvalitního betonu, takže nadzemní stavby sice pomalu obrůstá mech, jsou ale v podstatě ve stejném stavu, jako v roce 1945. Po válce byla samozřejmá snaha nacistickou infrastrukturu rozbít. Železnici a případná dostupná neodvezená zařízení ničila Rudá armáda a brzy po válce také civilní obyvatelstvo. Hledači souvislostí a pokladů sázejí na ruské archívy, ale žádné plány ani listiny se od války neobjevily.
Osówka – nacistická podzemní továrna
Nejlépe vidět alespoň něco na vlastní oči. Kde je to možné? Nejrozsáhlejší a turistům přístupný objekt je Osówka (čti osůvka). Prohlídka je s polským průvodcem, v pokladně si však můžete zapůjčit audioguide s češtinou. Výklad z něho je ale příliš stručný, podstatně stručnější, než byl polský průvodce, což nás mrzelo, polštině jsme nerozuměli. Je tedy dobré být dopředu připravený na to, co uvidíte. Dovnitř se vstupuje s helmou, kterou nafasujete u vchodu.
1200 m chodeb vyražených v tvrdé rule a částečně vybetonovaných mělo pravděpodobně sloužit jako podzemní továrna. Chvílemi jsem si připadala jak Alenka v králičí noře. Procházíte nízkou chodbou v předklonu, abyste se pak dostali do obrovského, 8 m vysokého, sálu. Cestou shlédnete krátké filmy s českými titulky, které vás uvedou do válečného děje a seznámí s okolnostmi stavby. Celý komplex stavěli samozřejmě nedobrovolně vězni koncentračních táborů. Jejich počet se odhaduje na 13 000 (někde se uvádí až 40 000) a bohužel zaplatili svými životy. Někteří zemřeli už během prací v nelidsky tvrdých podmínkách, kolily je i opakované epidemie tyfu a jiní byli před příchodem spojenců zastřeleni (pozor – včetně německých dozorců), protože cílem bylo uchovat celou stavbu v tajnosti. Na trase jsou v několika vitrínách vystavené artefakty: jednak vybavení německých vojáků, součásti uniforem a pak nástroje, kterými vězni hloubili štoly. Větší skalní bloky byly odstřelovány kvalifikovanými střelmistry a materiál byl okamžitě odvážen, aby se nikde nehromadil a stavba nebudila nežádoucí pozornost. Naopak přivážen byl cement na výrobu betonu, kterého bylo později u objektu Włodarz nalezeno tisíce zkamenělých pytlů.
Místy jsou ty prostory impozantní. Nešlo jen o sály a propojovací chodby. Součástí stavby byly i odvodňovací štoly, potrubí pro přívod vzduchu, kolejová trať pro transport materiálu, armatury pro kabely atp.
V Osówce jsou prohlídky možné po dvou trasách – Historická a Extrémní, za naší návštěvy se ale po Extrémní trase neprovádělo. Nevím, zda kvůli koronavirovým opatřením, nebo z důvodu vysokého stavu vody. Některé štoly jsou totiž zatopené a překonávají se v loďkách.
Mmch na loďkách ve štolách se jezdí i v objektu Włodarz, kdyby někdo chtěl přímo tento zážitek.
Délka a přímý tvar chodeb (zde, ale i v dalších objektech) vedou některé badatele k domněnce, že zde nacisté plánovali výrobu tzv. Wunderwaffe (zázračné zbraně) a její zkoušky. Zbraňovým systémům se nejvíce věnuje expozice ve Włodarzi.
Po prohlídce podzemí se projděte i k nadzemním objektům.
Vede k nim značená cesta s instalovanými infotabulemi v polštině 🙁 . První budete míjet základy komplikované stavby neznámého účelu. Jde o betonový monolit zapuštěný 4,5 m ve skále. Spleť chodbiček, desítek potrubních vedení a propustků, kterými zvolna porůstá lesní vegetace. Podle jedné teorie jde o základy jaderné elektrárny. Na vrcholu kopce je torzo administrativní budovy a obrovské betonové vany, nejspíše násypky na stavební materiál. V lese se nachází další betonová torza vstupů, schodů, zatopených šachet a také obrovská jáma obehnaná jen chatrným zábradlím. 50 m dlouhá kolmá šachta spojující tunely s povrchem končila v betonovém tunelu, na jehož konci stavěl vlak. Úzkorozchodná železnice spojovala objekty s nádražím v obci Głuszyca Górna. Pokud opustíte hlavní cestu, mějte prosím na zřeteli, že pohyb volným terénem je nebezpečný. Kdo jste už teď zvědaví, zkuste třeba toto video.
Praktické info
- Osówka 50.6724947N, 16.4222317E
- Příjezd: z Broumovska přes hraniční přechod Meziměstí, nebo Náchod, po asfaltové silnici přes obce Głuszyca, Kolce, Sierpnica.
- Vstupné: dospělí 40 zl, resp. 45 zl Extrémní trasa (v sezoně 2025).
- Audioguide 10 zl + vratný depozit.
- Parkoviště se neplatí.
- U pokladny je v provozu bufet.
- Děti: vstup možný dětem až od 5 let.
- Psi: pro psy jsou u pokladen kotce, kde svého mazlíčka můžete na nutnou dobu nechat. Prohlídka trvá hodinu.
- Důležité: v podzemí je celoročně 6 °C, na zemi je často voda, proto potřebujete pevnou obuv a přiměřené oblečení s dlouhými nohavicemi a rukávy.
- Webové stránky: osowka.pl, zde můžete ověřit aktuální otvírací dobu.
Zámek Książ
Neopouštějte Soví hory zbytečně brzy. Za pozornost stojí i zámek Książ (čti kšjonž).
Původně barokní zámek měl být po dobudování podzemí nejspíš hlavním Hitlerovým sídlem v oblasti. Práce na stavbě tam začaly už v roce 1942 a nacisté stihli upravit vnitřní prostory zámku pro své potřeby (netřeba jistě zdůrazňovat, že na památkovou hodnotu nebrali ohledy), vybetonovali výtahové šachty, jeden z výtahů měl vozit i osobní automobily, a vyhloubili chodby a sály ve dvou podzemních patrech. Že je tam spousta prostor zabetonovaných a dosud neobjevených, to považují i odborníci za jistotu. Po válce se našel nezpochybnitelný svědek, Jan Weiss, bývalý vězeň pobočky KL Gross Rosen v Książi, kterému se podařilo před nacisty uniknout a žil pak v Americe. Když v roce 1985 přijel do Książe, podzemí nepoznával. Uvedl, že není vidět velká komora, která byla vpravo naproti boční chodbě, na tomto místě je nyní betonová zeď a upozornil i na další rozdíly v uspořádání podzemních místností. Navíc je divné, že ovladače od výtahů, které po Němcích zbyly, mají mnohem více tlačítek, než je známých pater.
Pohádka o Zlatém vlaku
K oblíbeným spekulacím o komplexu Riese patří i ta o Zlatém vlaku s Jantarovou komnatou. Připomenu jen, že jde o umělecké jantarové obložení původně berlínského zámeckého sálu, které věnoval roku 1716 Fridrich Vilém ruskému caru Petru Velikému. Před II. sv. válkou byla vystavena v Kaliningradu, v roce 1941 ji zabavil Wehrmacht a přestěhoval v 27 bednách do Královce. Od konce války je nezvěstná. Po válce uvedli při vyšetřování válečných zločinů někteří svědci, že do Książe začaly koncem války přicházet transporty velkých krabic naplněných neznámými předměty. V roce 2015 rozpoutali dva muži doslova zlatou horečku, když prostřednictvím právníka oznámili, že mají svědectví důstojníka Wehrmachtu, který na smrtelné posteli uvedl polohu vlaku se zlatým pokladem, který u Walbrzychu zajel do tunelu, jehož portál byl poté zasypán. Přes všechny hysterické snahy a mediální pozornost se vlak nenašel a zlatá horečka časem vychladla, ale podle všeho je v areálu Riese maskovaných tunelů schopných pojmout celé vlakové soupravy spousta…
Prostě říkám vám – svět je velký tajem 😉 a v Sovích horách budete jedné obří záhadě koukat přímo do očí!
Polsko je dosud málo probádaná dovolenková destinace a to je škoda!
Pro milovníky vojenské historie a militarií má Polsko připravených spoustu zajímavostí a atrakcí.
Půldenní výprava za střelbou a čtyřkolkami z Krakova je sice trochu drsnější zábava, ale zároveň dobrý tip pro dospělé muže, které už nebaví Matějská.
A něco pro všechny, včetně dětí: Z Osówky je to sotva 1,5 hodiny do Wroclawi, města, které založil český kníže Vratislav I. a dlouho bylo po Praze druhým nejdůležitějším městem Českého království. Stojí i za delší dovolenou, ale pojedete-li tam jen na den, dobře vám ho představí vyhlídková jízda malým elektrobusem s audioprůvodcem v češtině 😉 Odkaz zde.
Hodně štěstí při pátrání po Zlatém vlaku! 🙂
Radka