Na Petříně začíná sezona rozkvetlých sadů a romantických procházek a návštěvníci si nemohou nevšimnout čilého stavebního ruchu. A to nejen v místě lanové dráhy, která by měla být dokončena v létě 2026, ale uzavřena je také hlavní promenádní cesta pod klášterem, kde se rojí malé bagříčky. Co se to tu děje?
Po letech průzkumů a příprav začíná obnova unikátního vodohospodářského systému.
Podzemní štoly: Údržba nutná
Málokdo tuší, že Petřín je protkán podzemní sítí více než dvaceti odvodňovacích štol o celkové délce přibližně 1700 metrů. Tyto štoly, z nichž nejstarší začali budovat již premonstráti ve 12. století, mají zásadní úkol: odvádět vodu z masivu kopce, který by se jinak nasycen vodou nekontrolovaně sesouval, což se ostatně v historii párkrát stalo. (Možná si vzpomenete na mohutný sesuv v 60. letech minulého století, který způsobil vážné poškození trati lanovky i budovy Nebozízku. Oprava pak trvala 20 let.)
Stavební práce, které nyní na Petříně probíhají, jsou nezbytné pro zajištění stability celého svahu. Bude nahrazeno staré, kořeny prorostlé a nefunkční potrubí moderními materiály, které udrží podzemní vody pod kontrolou a Petřín v bezpečí další desítky let.
Voda se vrací na povrch: Ráj pro zvířata i lidi
Hlavním cílem projektu „Řízené odvodnění na Petříně“ však není pouze schovat vodu do trubek, ale také ji v co největší míře vrátit na povrch a smysluplně ji využít. Budou obnoveny starší a nyní zchátralé rybníčky Vojířův, Pod Petřínkou a nádrž Medvědín a nově bude vyčištěn a upraven starý lom na rybníček s názvem Pavlínka. Dále budou obnoveny tůňky ve Velké strahovské zahradě a na svahu vytvořen zcela nový vodní prvek – kaskádový potůček.
Můžeme se tedy těšit na celou soustavu nových i obnovených vodních prvků:
- Vodní schody: Návštěvníky potěší 155 metrů dlouhá kaskáda potůčků a přepadů, která do Seminářské zahrady přinese uklidňující zvuk tekoucí vody.
- Rybníček Pavlínka: Vznikne v bývalém pískovcovém lomu, kde voda bude stékat přes očištěné skalky a vytvářet přirozený vodopád.
- Vojířův rybníček: Zchátralý a nefunkční vodní prvek ukrytý v lesním porostu, bude obnoven. Stane se klidným útočištěm pro rozmnožování obojživelníků.
- Tůně u jasanu: Tůně zajistí dostatek vláhy pro kořenový systém vzácného památného jasanu ztepilého, který v posledních letech trpěl suchem.
Co se děje kolem památného jasanu?
Nejvíce na očích je budování tůní poblíž památného jasanu ve Velké strahovské zahradě. Býval tady v historii Strahovský rybníček a také díky jeho vodě zde mohl majestátní jasan (dnes ohrožený suchem) vyrůst. Ve 20. století byl rybníček zazemněn, od 50. do 80. let se sem dokonce vyvážel odpad z restaurace.
- Malá tůň namísto rybníku: Namísto klasického hlubokého rybníka zde vznikne malá tůň resp. kaskáda dvou malých vodních ploch.
- Zajištění vláhy pro strom: Hlavním účelem této stavby je vrátit památnému jasanu dostatek vody pro jeho kořenový systém. Strom v posledních letech trpěl suchem, protože původní potrubí, které sem přivádělo vodu ze štol, bylo poškozené a přerušené.
- Ochrana stromu i podloží: Návrh tůně přísně respektuje ochranné pásmo památného stromu. Aby voda neprosakovala do podloží (což by mohlo ohrozit stabilitu svahu) nebo do historických skládek, bude tůň zatěsněna bentonitovou rohoží a vrstvou jílu.
- Vyčištění území: Před samotnou stavbou vodního prvku byly v okolí jasanu k odstraněny staré skládky z 50. až 80. let minulého století.
- Návaznost na další prvky: Voda z této tůně u jasanu bude přes bezpečnostní přeliv odtékat dále do svahu do dalšího nového rybníčku nazvaného „V sadu“.
V těsné blízkosti jasanu se také nachází tzv. Pramen sira Nicholase Wintona, a je úsměvnou zajímavostí, že jde ve skutečnosti o vývěr z poškozeného potrubí (které bylo opraveno 🙂 ) . Pramen bude v rámci probíhajících prací rovněž řešen.
Tato nová „modrá infrastruktura“ nebude sloužit jen jako estetický prvek, ale výrazně podpoří biodiverzitu poslouží jako pítko ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům, kteří v rozpáleném centru Prahy hledají osvěžení, plus se může stát domovem pro obojživelníky, kteří sem také patří.
Petřín jako přírodní unikát
Kromě rozhledny, lanovky, bludiště, křížové cesty, hvězdárny ad. je Petřín především kusem rozmanité a chráněné přírody. Věděli jste například, že máme v Praze skalní město? Přírodní památka Petřínské skalky je romantický kout nad Kinského zahradou. Jde o zbytek kdysi mnohem rozsáhlejšího útvaru. Ve středověku se zde pískovec těžil a používal jako stavební kámen.
Žijí tu také vzácní živočichové, které byste v historickém centru metropole asi nečekali. Díky výskytu roháče velkého je lokalita součástí programu Natura 2000. Léta tu prosperuje také populace chráněného plcha velkého. Celý komplex sedmi historických zahrad – od Kinského přes Seminářskou až po Velkou strahovskou – tvoří unikátní ekosystém.
Projekt byl v začátcích provázen protesty nedostatečně informované veřejnosti a jistě bude i nadále pod drobnohledem. Není ale potřeba se k ničemu přivazovat 🙂, všechny zásahy v pražské přírodě, jsou podrobeny důslednému posouzení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, v evropském kontextu je stavba posouzena s ohledem na soustavu chráněných území Natura 2000.
Kdy to bude hotové?
Hlavní část prací by měla být hotová v říjnu 2026.
Podle okolností si pak v létě opět uspořádáme vycházku Petřín jak ho neznáte, třeba už bude k vidění nějaké nové vodní dílo 🙂 .
Radka
s využitím: praha-priroda.cz