To byste neuhádli, co mají společného kašna se třemi tajuplnými tanečnicemi, betonový kolos u silniční tepny a záhadné domovní znamení malostranského viničního domku?
Domovní znamení U uzlu
Stoupáte-li z konce Nerudovy ulice dále vzhůru Úvozem ke Strahovskému klášteru, od vinice ve Velké strahovské zahradě nalevo vás odděluje zeď přerušená jediným domkem. Býval zde kdysi vinařský lis. Nízký domeček s vínově červenou, již značně opršelou fasádou má nepřehlédnutelné domovní znamení – uzel. Zajímavá kamenná skulptura vypadá opravdu jako provazy nebo kmeny vinné révy spletené důmyslně a naprosto realisticky. Člověk by po nich s chutí sáhl, aby je rozmotal.
V 80. letech patřil domek architektu Karlu Filsakovi, který proslul mimo jiné, jako hlavní architekt hotelu InterContinetal. Jedním z umělců, kteří se podíleli na výzdobě hotelu, byl Josef Klimeš. Ostatně jeho dřevěné plastické stěny se dochovaly a jsou dnes součástí lobby hotelu Fairmont. (Více si o Fairmontu přečtěte zde.) Když se architekt před Josefem Klimešem zmínil, že by si pro svůj domek představoval nějaké domovní znamení, sochař mu jej navrhl a z dioritu také zhotovil.
Později mnohokrát uváděl na pravou míru fantazie různých publicistů:
„…To měl bejt pouze uzel. Potom o tom psali v novinách, že důkazem, že to byl vinařskej dům, je uzel z vinné révy. Já jsem tam volal a říkal jsem, poslyšte, vy jste tam napsali, že to je starej uzel, ale ten uzel je ode mě, domovní znamení jsem tam dělal. Oni říkali, že jsou různý verze u těch starejch věcí… Vůbec to nevnímali a nepochopili, že je to ode mě, že to tam dřív nebylo.“
Betonová Rovnováha u Barrandovského mostu
Setkáváte-li se s Josefem Klimešem poprvé, překvapí vás, jak široký byl jeho umělecký záběr. Dílem, které jistě budete znát, a které byste si ale jistě nespojili s malostranským domovním znamením, jsou obří betonové plastiky v sousedství Barrandovského mostu. Ta s názvem „Rovnováha“ má úctyhodné rozpětí 15 metrů, další dvě, kterým Pražané potměšile přezdívají „Hroší lázně“ stojí na opačném konci mostu a slouží jako zastřešení schodiště. Tvoří s mostem smysluplný a obdivuhodný výtvarný celek.
Uměleckou stránku projektu zaštiťoval Karel Filsak, který J. Klimeše přizval.
Éterické Divoženky
Procházíte-li někdy Františkánskou zahradou, vídáte další, mnohem subtilnější, Klimešovo dílo. Stojí tu pítko/kašna Divoženky. Na kameni tančí tři bronzové rozevláté přízraky a prý ožívají za nocí, když je zahrada zavřená.
Ten muž uměl bezpečně vybalancovat betonový kolos, roztančit bronz v historické zahradě i uvázat uzel na kameni. No řekněte – spojili byste si někdy tato tři díla?
Děkuji za přečtení 🙂
Radka
Zdroj: https://www.josefklimes.cz/